20 min snadné
rozdíl mezi VOLBOU a HLASOVÁNÍM
stručná verze

Komora tvrdí, že HLASOVAT nelze on-line, protože zákon to "údajně" umožňuje pouze u VOLBY.
My tvrdíme, že zákon zcela jasně a nezpochybnitelně říká, že VOLBA probíhá HLASOVÁNÍM. Máme na to i písemné potvrzení z Ministerstva vnitra. viz zde... Proto je také hlasování přípustné on-line. Těch důvodů je však více a prolínají se s argumentem ad-01 o samosprávě a výkonu veřejné správy.

- tato záložka nezapadá tak úplně do systematiky naší argumentace a ani by zde být nemusela
- po přečtení ostatních částí webu jste již možná sami poznali, že hlavní těžiště naší argumentace leží jinde, než ve srovnávání voleb a hlasování, ale pro úplnost pochopení celého kontextu problému onlineVH* pro jistotu předkládáme zevrubný popis i tohoto tématu, který s ním rovněž souvisí
níže podrobné vysvětlení vč. příkladů hlasování v ČR i ve světě a velmi překvapivé porovnání s ČKA, viz bod 11/ a 12/.


01-2
- ČKA již před lety uznala možnost distanční volby, ale ani tu nezavedla. Odmítá to však vztáhnout i na hlasování, prý to není totéž
- na VH 2024 mi Komora agresivně utnula můj projev okamžitě a přesně po mé větě: "..a jaký je rozdíl mezi VOLBOU a HLASOVÁNÍM?"
ad 01-2 ÚVOD:

První myšlenka každého z vás bude jistě správná, že volba je výběr osoby do funkce a hlasování je o jakékoliv jiné otázce.
Ano, tak to i VĚTŠINOU je a bývá to i nejběžnější výklad.

- když VOLÍTE, vybíráte mezi VÍCE předloženými možnostmi (nejen osob). Vybíráte, ke které z více otázek (chcete Frantu?/Pepu?/Tondu? nebo auto?/počítač?/židle?..), přiřadíte jedinou odpověď (Ano).
- když HLASUJETE, pak odpovídáte na JEDNU předloženou možnost zformulovanou v otázce. Vybíráte mezi dvěma odpověďmi (Ano/Ne) na jednu otázku (koupíme služební auto na benzín?).
- v obou případech ale hlasujete (pokud je Vás více než jeden)


- také osobu se dá volit úplně stejně, jako hlasovat o věci, pouze by se o každé osobě muselo hlasovat zvlášť. To je ostatně běžná praxe, která voličům dokonce umožňuje hlasovat pro více kandidátů současně. Je to ale jedno, protože na výsledku to nic nezmění, nicméně výsledky pak lépe ukazují skutečnou podporu jednotlivým kandidátům.
- v případě, že je jen jediný kandidát, pak vlastně rozdíl mezi volbou a hlasováním prakticky není skoro žádný, až na to, že třeba nemůžete volit Ne, což ale na výsledku nic nezmění, pokud nemáte předem dané minimu hlasů, které je nutné získat. To právě v ČKA nemáme, viz dále.


- volba hlasováním mezi více kandidáty je sloučení více běžných hlasování do jednoho úkonu současně
- volba hlasováním jediného kandidáta, je prakticky jenom běžné hlasování (v ČKA bez možnosti hlasovat Ne) a vůbec není nutné ho provádět lístkem do urny, jako se to dnes praktikuje v ČKA


Co je na tom teda za problém a proč z toho dělat zbytečně vědu?
Podle nás v tom skutečně žádný problém taky není,
ale ČKA z toho udělala hlavní překážku proti zavedení onlineVH*, když jako jediná na světě začala klást dělítko tam, kde není, což nakonec korunovala svými celosvětově výstředními "volebními" lístky, viz níže. (jinak ČR i celý svět používá "hlasovací" lístky)


- proč zákonodárce v důvodové zprávě k zákonu o ČKA uvedl, že je možná distanční volba? A proč mluvil pouze o volbě?
- To ale vůbec není proto, že by tím chtěl říct, že prosté "hlasování" vedle "volby hlasováním", není možné on-line, jak nám tvrdí 2%ČKA*.



- Spojení "tyto volby" v § 25 odst.5 AZ použil zákonodárce proto, že jen vysvětloval to ustanovení zákona, které popisuje způsob obsazování do orgánů Komory a nic víc. Zájmeno "tyto" se vztahuje k obsahu odst.5 jako celku a nic se tím obsahově nevylučuje mimo tento odstavec.
- Pokud by zákon skutečně chtěl zabránit běžnému hlasování on-line, pak by to musel výslovně vyloučit, neboť tentýž zákon totiž Komoře umožňuje si způsob ostatního jednání, tzn. vč. konání VH*, upravit vnitřním předpisem, což i dnes dělá.
- není to tedy tak, jak tvrdí Komora, že pokud zákon výslovně neuvedl možnost hlasovat distančně, že by to snad nebylo možné. On to ale uvedl v § 30 odst. 1 AZ.
- Zákon se ale nikde nezmiňuje o dalších podrobnostech rozhodování Komory, neboť ani nemusí. Je to zcela její vnitřní záležitostí, což mimochodem také dokazuje, že se nejedná o veřejnou správu. viz ad-01

- Proto taky ani nemusel výslovně zmiňovat i automatickou možnost on-line hlasování, vedle zmíněné volby. Neměl k tomu důvod, protože pochopitelně ani nemusel podávat výklad něčeho, co v zákoně vůbec není a ani nemusí být, když se jedná o doménu samosprávy.
- A protože v zákoně není hlasování vůbec popsáno, tak 2%ČKA* ani nemůže tvrdit, že ji zákonodárce neumožňuje on-line. To by totiž musela napřed konzistentně tvrdit, že zákonodárce neumožňuje vůbec žádné hlasování. Podle jejich logiky nadpopsanosti a naddefinovanosti, tak Komora vlastně již dnes porušuje zákon, protože si na VH* troufá sama od sebe "hlasovat", aniž by jí to zákon výslovně dovolil. Komora si také sama od sebe troufla v JŘ* upravit dosavadní podmínky hlasování, ačkoliv ani to jí zákon nikde výslovně nedovoluje.



- Zákonodárce svou definicí volby vlastně určil rozsah veřejné správy a naopak pominutím definice běžného hlasování jasně vyjádřil, že to již spadá do oblasti samosprávy, podobně jako tisíc dalších věcí, které rovněž pominul a kterým se již Komora nijak nediví. Ovšem podle "jejich logiky" by se jim divit měla.



- Zákon zmiňuje pouze tajné hlasování při odvolávání z funkce, ale nijak neřeší ostatní běžné hlasování.
- cituji zákon: "...VH* nebo VŠICHNI řádní členové* VOLÍ do funkce ... a také tajným HLASOVÁNÍM odvolává."


- To nám dokazuje, že zákonodárce přesně ví, že volba se děje hlasováním.
- Můžeme polemizovat, jestli tajné má být jen odvolání ale nemusí být tajná prvotní volba, ale to teď není pro náš problém důležité.
- Odvolání z funkce, je vlastně zrušení výsledku předchozí volby.
- Odvolání lze chápat i jako opakovanou volbu, resp. opakované hlasování, s možností hlasovat NE, která osobu ve funkci buď potvrdí ("požadovaná" většina hlasuje ANO) nebo odvolá ("požadovaná" většina hlasuje NE).
- zákon použitím dvou pojmů potvrdil tezi, že prvotní volba je z více možností, ale o odvolání se již pouze hlasuje, neboť se rozhoduje jen o jedné možnosti/osobě
- zákon také potvrdil, že odvolání se může provést distančním hlasováním, tedy i on-line
- Možnost hlasovat NE by však mohli mít i všichni členové* již u první volby a ne až u odvolání.
- proč "požadovaná" většina? Podobně jako si Komora může stanovit další podmínky volby (např. min. počet získaných hlasů PRO), tak zrovna tak si může stanovit i další podmínky odvolání (např. min. počet získaných hlasů PROTI) a to bez ohledu na to, že toto pravidlo musí být nejprve stanoveno "prostou většinou Přítomných* na VH*"
- Je totiž plně v pravomoci Komory si podmínky volby upravit. Blíže také "problém jediného kandidáta", viz dále.
ad 01-2 ROZKLAD:

- na webu Ministerstva vnitra se uvádí, že VOLBA prezidenta i dalších zastupitelů se deje HLASOVACÍMI lístky

- ve všech textech na toto téma se běžně používají pojmy VOLBA a HLASOVÁNÍ prakticky jako SYNONYMA, i když se úplně přesně o synonyma nejedná. Jsou to dvě různá slova, ovšem z velké části s překrývajícím se významem.
- správné použití a význam těchto slov bude záležet na tom, kterou fázi, či z jakého úhlu pohledu budete tuto akci popisovat, také na konkrétní větné stavbě a na kontextu v nějakém souvětí apod.
- novináři i široká veřejnost tyto dva pojmy často zaměňují a přesto rozumíme, co chtějí říct

- podívejte se např. na Zákon č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, kde se pojmy VOLBA a HLASOVÁNÍ objevují vedle sebe snad 50x a po jeho přečtení Vám bude hned jasné, že VOLBA není něco jiného než HLASOVÁNÍ, ale že VOLBA je výsledek HLASOVÁNÍ, také že HLASOVÁNÍ je způsob VOLBYa případně, že VOLBA je druh HLASOVÁNÍ..

- zákon také uvádí, že VOLBA se děje HLASOVÁNÍM v HLASOVACÍ MÍSTNOSTI (nikoliv volební místnosti) a to HLASOVACÍMI LÍSTKY (nikoliv volebními lístky, jako má pouze ČKA)
- když tedy zákonodárce v důvodové zprávě k zákonu o ČKA řekl, že VOLBA je možná i distanční, tak tím zároveň ale také řekl, že i HLASOVÁNÍ může být distanční a vůbec o tom ani nepřemýšlel, jako o odděleném problému a nic jiného tím ani nemohl myslet

- např. Wikipedie uvádí: "Pojem HLASOVÁNÍ se považuje za zahrnující jak VOLBY (tj. hlasování o osobách), tak vlastní HLASOVÁNÍ o nepersonálních otázkách."
- také výkladové slovníky a slovníky synonym němčiny (Abstimmung für die Wahl) i angličtiny uvádí na mnoha a mnoha stranách v zásadě to samé (ballot is the process of voting)

- představenstvo ČKA to však vidí jinak, než zbytek světa a podle ní, pokud je volba možná distančně, pak ale ne hlasování, což je vlastně zmatečné prohlášení

- tvrzení ČKA, že zákonodárce měl údajně na mysli jen volby, ale ne hlasování, je absurdní logický kotrmelec, protože nemůžete volit, aniž byste u toho zároveň i nehlasovali.

- volba či hlasování souvisí ještě i s předchozím argumentem ad-01-02 ve vztahu k výkonu veřejné správy.
- Pokud tedy zákonodárce připustil distanční on-line VOLBU do představenstva a dalších orgánů, které mohou (někdy) vykonávat (i) veřejnou správu, tím spíše to musí být možné u běžného HLASOVÁNÍ o jiných záležtostech, protože ty zřejmě nikdy nebudou výkonem veřejné správy.

- Komora nám vsugerovala, že volba je obsahově jiný pojem než hlasování a na základě toho tvrdila, že můj návrh na změnu JŘ není v souladu se zákonem, neboť obsahuje slovo HLASOVAT, když zákonodárce údajně (podle 2%ČKA*) umožnil pouze distanční volbu, nikoliv hlasování. Současně mi ani nedala příležitost podat pozměňovací návrh či protinávrh, kde by se slovo hlasování zaměnilo za slovo VOLBA, jakkoliv se to po mém předchozím vysvětlení jeví absurdní, neboť již samotný pojem hlasování v sobě může zahrnovat i volbu, ovšem pojem volba nutně zahrnuje i pojem hlasování. Nejedná se totiž o dva funkčně různé pojmy, nýbrž o zpřesnění téhož pojmu. Proto jsem také ve svém návrhu na změnu JŘ* použil slovo HLASOVÁNÍ a nikoliv slovo VOLBA. Domnívám se, že to bylo zcela správně a nepočítal jsem s tím, že 2%ČKA* toto použije jako záminku k tomu, aby zabránila hlasování o mém návrhu. Komora navíc můj návrh znala již dva měsíce, ale svůj postoj, že o něm nedovolí hlasovat mi úmyslně, plánovitě, záměrně, podle a zákeřně sdělila až 5 minut před hlasováním, abych nestihl připravit obranu. Myslím, že to dostatečně vypovídá o tom, jak moc se obávala tohoto návrhu, nebo se jí to možná zdálo jako vtipné překvapení.

- Dvě různá slova (VOLBA/HLASOVÁNÍ) pro prakticky stejné jednání, se vyvinula jazykově historicky, ale nemají různé právní důsledky, jak se nám snaží vnutit Komora. Demokracie ve starověkém Řecku používala volbu losem. U některých funkcí, kde by volba losem byla riskantní, se volilo aklamačně (=veřejným hlasováním). Takže stejný akt, stejný výsledek, jiné provedení.
- Původní příčinou rozdělení jednoho pojmu do dvou podobných, bylo tedy zrušení anonymity. To však již dnes vždy neplatí. Jak volba, tak i běžné hlasování o věci, mohou proběhnout anonymně i veřejně, čímž se významy obou pojmů znovu propojily.

- na VH* ČKA se dnes hlasuje o nepersonálních záležitostech technicky jinak (lístkem/losem nebo Hlasovacím zařízením*), než se volí osoby (lístek/los do urny). Z toho ČKA vyvozuje, že se jedná o dva různé akty.
- avšak to je jen jedna z možností, vůbec to není nutnost, jak se můžete sami přesvědčit v mnoha státech světa
- jistě víte, že i v ČR se v mnoha organizacích běžně VOLÍ osoby technicky stejně jako se i HLASUJE o čemkoliv jiném, je to rychlejší a praktičtější (kdo je pro Honzu, ať zvedne ruku, kdo je pro nákup solárních panelů, ať zvedne ruku). Ať se jedná o osobu či o věc, hlasuje se stejně.


- film Vlastníci (2019-režie J.Havelka), mimochodem mnohá SVJ hlasují on-line již delší dobu
- SVJ sice není veřejnoprávní subjekt jako ČKA, ale v této kapitole sledujeme jen rozdíl mezi volbou a hlasováním

- právě tak by i na VH* ČKA mohla probíhat volba osob do představenstva stejně, jako ostatní hlasování, tj. lístkem/losem nebo Hlasovacím zařízením*.

- volba losem do urny (praktikovaná v ČKA) se provádí zejména proto, že je anonymní a také proto, že při tomto způsobu se nezjistí, kolik lidí by hlasovalo PROTI kandidátovi, což je způsob, jak málo hlasy zvolit i takovou osobu, která by v běžném hlasováni nemusela uspět.
- Podivnost tohoto způsobu volby nejvíce vynikne, pokud se o funkci hlásí jediný uchazeč, který nemá žádného protikandidáta. Je pak úplně jedno, kolik členů* hlasuje. Kandidát se může "zvolit" klidně i sám a členy* k tomu vůbec nepotřebuje.
- na VH* přijede třeba 120 členů, kteří nejprve hlasují běžné záležitosti, ale do urny pak vhodí třeba jen 40 lístků pro kandidáta. Ten je tímto aktem zvolen a technicky vzato by byl zvolen i jedním hlasem, protože JŘ* nestanovil žádný spodní limit pro platnost volby.
- Ovšem pokud by se hlasovalo běžným způsobem, možná by měl 60 hlasů proti a 20 by se zdrželo, takže tentýž kandidát by najednou už nebyl zvolen. To se ale nikdy nedozvíme, což je hlavní účel volby do urny.
- došlo by pak k zablokování Komory? Vůbec ne, jen by Komora konečně zkrotla, protože by musela jednat v dočasném režimu bez některých funkcí, možná podle starého rozpočtu, klidně i bez předsedy, máme přece ještě zástupce předsedy, ředitelku kanceláře apod. Ničemu by to zase tak moc nevadilo, možná by to občas i něčemu prospělo.

Problém jediného kandidáta

- při "volbě" jediného kandidáta současnou metodou, tj. bez možnosti hlasovat NE a bez spodního limitu počtu požadovaných hlasů, pak skutečně nemá ani smysl, aby na VH* přijelo co nejvíce členů*. Je úplně jedno kolik členů* přijede, protože ještě před konáním VH* je už předem jisté, že zvolen bude tento jediný kandidát.
- Tato volba by mohla být klidně zrušena a jediný kandidát by mohl prostě přímo sám sebe jmenovat. Kromě toho, že by to "vypadalo divně", by ve výsledku ale nebyl žádný rozdíl.
- pro toho konkrétního kandidáta to vlastně ani žádný problém není

- Funkce v komoře mají být správně čestné. Já osobně bych byl klidně i pro hodně velký plat předsedovi (třeba na úrovni ČLK), pokud by ale plnil vůli většiny členů. Bez onlineVH* tedy rozhodně ne.
- Jak ukazuje praxe, většina lidí o žádnou funkci vůbec nestojí, natožpak čestnou. Přesvědčovat o něčí kandidatuře celou členskou základnu je při dnešním nezájmu o Komoru vpodstatě nemožné. Mohlo by se tak stát, že při příliš přísných požadavcích na kandidáta, by taky nemusel být zvolen vůbec nikdo.
- Přesto by bylo vhodné do kritérií voleb vnést alespoň minimální prvek demokracie, který tam teď není vlastně žádný. Například spodní procentní limit minimálního počtu hlasů, stanovený alespoň z Přítomných* (osobně i on-line) členů* na VH*. Např. min. 20% účastníků VH*+onlineVH*, což mimochodem dnešní představenstvo bezpečně splňuje. Nebo možnost i vylučovací volby (možnost hlasovat Ne).
- Dnešní volby jsou při jediném kandidátovi do prakticky každé funkce, tak trochu zvláštní představení a vždy si říkám: Doufám, že nás při tom nikdo cizí neviděl.


- při zavedení onlineVH* a nastavení spodního limitu počtu požadovaných hlasů, by ale kandidát byl motivován získat co nejvíce hlasů a aktivně se o ně ucházet, případně alespoň doložit, že v minulém období plnil vůli většiny. A to je hlavní požadavek demokratické volby!

- zákonodárce nestanovil jak přesně technicky má VOLBA v ČKA probíhat, To už je na nás, jestli hlasováním losem do urny, hlasováním zvednutou končetinou bez ničeho, hlasováním zvednutou končetinou s lístkem, hlasováním Hlasovacím zařízením*, hlasováním on-line (což je jen jiný druh Hlasovacího zařízení*), jestli jen metodou Ano, nebo jestli i vylučovací metodou Ne. Nestanovil ani, jestli má být výsledek ohlášen kouřovým signálem jako ve Vatikánu nebo oznámením v celostátním deníku. Nic z toho zákon neurčuje a ani nezakazuje.

- Z výše uvedeného plyne, že volba osoby Hlasovacím zařízením* či on-line, nemusí mít nutně stejná technická pravidla jako běžné hlasování. U hlasování o osobách může (ale nemusí) být Hlasovací zařízení* nastaveno tak, že umožní jen ANO. Tedy možnosti NE/zdržel se, nebudou v tuto chvíli existovat (přestože by mohly).

- paradoxní na tom všem ale je, že ČKA sama na VH* 2024 o některých osobách nerozhodovala volbou, ale hlasovala o nichstejně jako o ostatních otázkách, tj. Hlasovacím zařízením*,vč. možnosti hlasovat NE. Bylo to hned zpočátku VH*, kde se úplně mimo kandidátky do představenstva hlasovalo o osobách do nějakých méně důležitých funkcí. Tedy sama ČKA je v tomto zcela nekonzistentní a její tvrzení, že volby a hlasování nejsou totéž, dostává další trhlinu. Není přitom podstatné, že se nejednalo o volbu do představenstva, ale podstatné pro určení, že se jednalo o volbu byl fakt, že se jednalo o osoby.
- námitka, že se u těchto osob nejednalo o volby ale o hlasování, protože byla předložena otázka jen na jedinou osobu, rovněž neobstojí, protože podobně i kandidát na předsedu ČKA byl jediným uchazečem. Asi bychom netvrdili, že předseda na VH*2024 vlastně nebyl zvolen, ale jen automaticky odhlasován libovolným počtem hlasů, protože byl jediný kandidát a tudíž nebylo mezi kým volit.
- podobně si i na jiné schůzi daný sbor přece ZVOLÍ např. zapisovatelku, kontrolní radu, pokladníka apod. Nemusí to být nutně člen představenstva, může to být jakákoliv pomocná či dočasná funkce a přesto tuto osobu VOLÍTE, ba co více VOLÍTE ji HLASOVÁNÍM, přestože tyto osoby nemají přímo vliv na výkon veřejné správy.
- a obloukem se znovu vracíme k argumentu 01 o výkonu veřejné správy: Ne Komora ji opravdu nevykonává vždy.

- uvedu ještě jeden pohled na pojem VOLBA, který vás mohl napadnout:

- o VOLBU se jedná tehdy, pokud vybíráte PŘEDEM ZNÁMÝ, pojmenovaný, popsaný či nějak konkrétně označený předmět (subjekt/objekt), což nemusí být nutně jen osoba.Jinými slovy také, že volba je výběr jedné z předem známých odpovědí.
- pojmenování nejčastěji očekáváme u osoby, což vede k rozšířenému názoru, že volba se týká jen osob.
- volíte-li mezi (pojmenovanými) osobami Frantu nebo Honzu, pak váš výběr je volbou určité osoby s určitým jménem
- můžete si však také vybrat, kterou (pojmenovanou) cestovní kancelář si zvolíte pro vaši dovolenou
- můžete si zvolit jaký (popsaný) druh nářadí použijete pro svou práci
- v testu volíte jednu z předem zformulovaných (popsaných) odpovědí, např. u testu v autoškole apod.
- vaše děti si zvolí, na kterou (pojmenovanou) školu se přihlásí apod.

- celý problém v kontextu VOLEB do orgánu/do funkce je spíše v tom, KOLIK osob o výběru kandidáta nebo věci rozhoduje. Pokud jen vy sami, pak přímo určíte výsledek, případně nadřízená autorita někoho přímo jmenuje apod., ale pokud rozhoduje více osob, pak HLASUJÍ (když se na tom předem dohodli, či se toto rozhodování děje podle nějakých pravidel, zákona atp.) a výsledkem bude jejich SPOLEČNÁ VOLBA

- klíč ke vztahu VOLEB a HLASOVÁNÍ tedy leží v samotné podstatě rozhodování ve skupině a ne v tom, jestli hlasováním volíme osobu do orgánu, osobu kamkoliv nebo hlasujeme o jakékoliv jiné otázce či věci

- můžeme si položit teoretickou otázku, zda se ještě vůbec bude jednat o legitimní volby, pokud se na VH* dostaví jen jediný člen. To není až tak nereálný scénář, neboť se tomu při dnešní 2% účasti VH* již začíná pomalu ale jistě podobat a pozor: dnešní JŘ* tomu nebrání!,neboť nemá žádnou pojistku spodního limitu počtu účastníků ani počtu hlasů pro kandidáta.
- i to nám "umožňuje zákon", když se tím 2%ČKA* jinde tak ráda ohání?

porovnejte příklady, jak VE VOLBÁCH HLASUJE CELÝ SVĚT a nakonec jak "nestandartně" ČKA:

1/
prezident ČR se VOLÍ HLASOVÁNÍM
vzor HLASOVACÍHO lístku pro VOLBU prezidenta vydaný Ministerstvem vnitra


2/
kandidáti do EP se VOLÍ HLASOVÁNÍM
vzor HLASOVACÍHO lístku pro VOLBY vydaný Ministerstvem vnitra


3/
způsob HLASOVÁNÍ ve VOLBÁCH
jak Ministerstvo vnitra a zákon chápou pojem slov volba / hlasování


4/
také v USA se prezident VOLÍ HLASOVÁNÍM
vote = hlas (nikoliv volba), zde ve formě slovesa: vote = hlasujte
jistě si vzpomenete na spor o sčítání hlasů, nikoliv o sčítání voleb


5/
také v Polsku se prezident VOLÍ HLASOVÁNÍM
glosowania = hlasování
zapamatujte si orientaci jejich bílé orlice


6/
také v Německu se veVOLBÁCH HLASUJE
Stimmzettel = hlasovací lístek, Wahl = volba/volby


7/
také na Slovensku se veVOLBÁCH HLASUJE
zapamatujte si orientaci dvouramenného kříže


8/
Velká Británie, příklad hlasování v referendu,tedy ne o osobě
je zde zajímavost, že den hlasování je teprve obecnější poll, ale samotný akt v konkrétní hodinu je již vote (hlasování)


9/
Německo, příklad hlasování v referendu,tedy ne o osobě
zapamatujte si orientaci jejich lva


10/
také v Německu se osoby VOLÍ HLASOVÁNÍM
Stimmzettel = hlasovací lístek, Wahl = volba/volby

a teď se pro zajímavost podívejte, jak se volí v ČKA

11/


níže vzor nikoliv HLASOVACÍHO ale VOLEBNÍHO LÍSTKU vydaný ČKA
- na celém světě se osoby VOLÍ HLASOVÁNÍM, ale pouze v ČKA se VOLÍ VOLENÍM
- není to náhodou myšleno jako nějaký volební průkaz, nebo tak něco? Není to jen nějaké nedorozumění? Vůbec ne, je to záměr. Komora nám tím říká, že u voleb v ČKA se pouze VOLÍ ale NEHLASUJE. Volíte dokonce i tehdy, když nemáte na výběr jiného než jednoho kandidáta a volíte jednoho z jednoho.
- to je druhý hlavní důvod, proč údajně nemůžeme zavést onlineVH*, protože 2%ČKA* si nepřeje, aby se při volbě hlasovalo, protože to by se pak mohlo klidně konat i současným Hlasovacím zařízením* přímo v MístnostiVH* a protože zákonodárce umožnil volbu on-line, pak by vlastně byla přípustná i celá onlineVH*.



- že je u toho navíc český lev ještě málem vzhůru nohama, nás už ani nepřekvapí. Zkusím si příště víc všímat toho, jestli někde najdu otočenou německou orlici, či jiné státní znaky.
- člověk nemusí být zrovna heraldik, aby pochopil, že v ČKA se stalo něco zvláštního





- Podle logiky Komory o volbě a hlasování by tedy mělo platit, že pokud zákon o státních symbolech výslovně umožňuje otočenou (svislou) polohu vlajky, ale nijak nehovoří o otočené poloze znaku lva, pak tím měl jistě na mysli, že otočená poloha se týka pouze vlajky ale nikoliv znaku lva.
- Podobně, podle Komory, měl jistě na mysli možnost on-line volby hlasováním, kterou popisoval, ale nemožnost jiného hlasování, když ho nepopisoval.
Protože si to ale Komora o lvu evidentně nemyslí, konzistentně by si to neměla myslet ani o nepřípustnosti on-line hlasování.



12/


a takto (viz níže) se v ČKA HLASUJÍ AKLAMAČNÍ KARTOU ostatní většinou nepersonální otázky,
- říkám většinou, protože pár osob pro nějaké mimoorgánové funkce jsme takto rovněž schvalovali, ovšem již Hlasovacím zařízením*, tedy ani ne oním slavným "volebním" lístkem
- mimoorgánové funkce těchto osob byly zjevně natolik nedůležité, že o nich bylo možné rovnou hlasovat a nezdržovat se jejich volbou
- přesto tyto osoby prošly větším testem demokracie, než někteří kandidáti do představenstva (porovnej výše pasáž o jediném kandidátovi), protože při jejich schvalování bylo možné hlasovat i Ne (jak jsem si sám ověřil)

- podotýkám, že aklamačnínení hlasovací, ale znamená to schvalovací(z lat. acclamatio, souhlasné, jásavé volání)
- vtipné i podivné na tom ale je, že i když chcete hlasovat NE, stejně musíte použít tu stejnou schvalovací kartu, jako když hlasujete ANO což mne na VH* hodně mátlo
- prakticky musíte odpovědět kladně na zápornou otázku
- možná si prostě ČKA přála, abyste vždy hlasovali jen ANO a proto ani nerozdala opačné "zamítací" karty, protože byste měli myslet jen pozitivně



- zmatečnost a asi i neplatnost některých hlasování na VH* 2024ilustruje i tato několikráte se opakující historka, kterou způsobil sám předseda a je otázka, zda vědomě nebo omylem:
- při prvním hlasování ještě aklamačními kartami, vyzval předseda obecenstvo: "kdo je pro návrh, ať zvedne ruku" a poté "kdo je proti návrhu, ať zvedne ruku"
- při dalším hlasování ovšem nikoliv kartami, ale již Hlasovacím zařízením* řekl to samé: "kdo je pro návrh, ať hlasuje nyní", čímž ale řadu členů zmátl, neboť ti, kteří byli proti, nehlasovali vůbec a čekali na druhou výzvu "kdo je proti návrhu, ať hlasuje nyní", ovšem ta nikdy nepřišla. Než se mnohý člen zorientoval, že Hlasovacím zařízením* se hlasuje Ano i Ne současně, uběhlo několik dalších otázek k hlasování. Nebyla to však chyba členů, že by snad nepochopili Hlasovací zařízení*, neboť předtím proběhlo zušební hlasování. Byla to jednoznačně chyba předsedy, který pronesl zavádějící výzvu k hlasování POUZE PRO NÁVRH, čímž zastavil ty, kteří chtěli hlasovat proti.



A nakonec ještě jeden problém, který má ČKA s VOLBOU:

prohlédněte si pár fotek, jak se volí ve světě,
záměrně jsem vybral příklady ze zemí, z nichž většinu považujeme za nerozvinuté







- a co mají tyto záběry společného?
- ano, většina lidí na světě jsou praváci a při hlasování musíte mít něco na hlavě, ale to jsem nemyslel

- u hlasovacích uren jsou vždy komisaři, kteří kontrolují jednak řádný průběh hlasování, ale zejména hlasovací/voličský průkaz či jiný průkaz identity
- při volbě ČKA Vás nekontroluje absolutě nikdo, již samotná registrace na VH* proběhne bez předložení OP/pasu/řidičáku,
- přece se známe a důvěřujeme si, to sice ano, ale já jsem tam osobně znal jen pár lidí
- prakticky tam může hodit kdo chce co chce a vlastně i kolik chce
- možná je právě toto ta hodnota, kterou 2%ČKA* tak usilovně brání

- zásadních přešlapů u registrace, které jistě měly vliv na menší počet členů, kteří přijeli podpořit onlineVH* však bylo více, ale to nepatří do této kapitoly

- i v tomhle by onlineVH* byla samozřejmě mnohem průkaznější a bezpečnější, přesto ji 2%ČKA* odmítá
ad 01-2 ZÁVĚR:

- celá tato dlouhá kapitola je pro někoho možná nadbytečná, místy až bizarní, neboť naše hlavní argumentace leží stejně jinde
- vzhledem k tomu, že mnoho členů* možná ani netuší, že polemika o možnosti zavedení onlineVH* se částečně střetává i nad pojmy volba/hlasování, které se běžně moc nerozlišují, raději jsme je zde podrobně vyložili
- výklad obou pojmů byl mnohde z jazykového úhlu pohledu, ale v důsledku sledoval objasnění funkcionality obou pojmů
- nyní již víme s jistotou, že se volí hlasováním a že volit lze i běžným hlasováním bez ohledu na to, jestli je kandidát jeden nebo více. V případě onlineVH* také bez ohledu na to, jestli má být hlasování anonymní.
konec