- již z dřívějška mám ověřeno, že názory členů* na toto téma, se budou hodně lišit,
zejména pokud patří ke skupině, která je výzvami zvýhodněna, či je pomáhají organizovat apod.
Značně nevstřícný pohled vůči vlastním kolegům architektům často zastávají i současní či bývalí architekti-zástupci místních samospráv, kteří samozřejmě vše moudře nahlíží i z té druhé strany.
- Z loňské ankety na architektonické soutěže přesto jasně vyplynulo,
že
a je úplně jedno, jaké důvody k tomu vypisovatele vedou. Prostě ne.
- Soutěž na výzvu/s.dialog/Dsg+Bld je sice podle zákona ZZVZ možná, ale jiná otázka je,
jestli to původně nebylo zamýšleno na úplně jiný druh zakázek (nouzový stav, časová tíseň, nedostatek specializovných firem v dané lokalitě, v dané odbornosti, apod.), zda si to tak přejí sami architekti
a nakonec, jestli je vůbec nutné to ještě i podporovat, beztak právně bezzubým označením "regulérní".
- vůbec nedává smysl, proč se Komora při stanovení regulérnosti ohání zákonem,
když je evidentní, že nikdo, ani veřejný zadavatel, přece nemůže provádět nic nezákonně.
- Spíše by se jako
cechovní organizace, měla Komora ohánět zájmem VĚTŠINY členů* ČKA, podle nich nastavit pravidla regulérnosti
a ne jen slepě kopírovat všechny možnosti zákona. V takovém případě
by se Komora vlastně mohla zrušit a architekti by se řídili rovnou jenom zákonem, což se ostatně týká i postoje Komory k onlineVH*
- je úplně logické, že takové specifické zájmy členů* budou jiné, než ty,
které umožňuje obecný zákon, šitý i na jiné činnosti, než které jsou v zájmu jednoho cechu.
- co jsem slyšel, tak v zahraničí se soutěže na výzvu používají v případech,
kdy
soukromý investor staví v místě,
kde je územním plánem stanoven nějaký zvýšený veřejný zájem na předloženém řešení
a proto obec donutí investora předložit alternativy v soutěži, do které si může vyzvat koho chce, když ji platí.
Naše soutěže na výzvu se však dělají u veřejných zakázek, tedy u
staveb,
na které musíte platíte daně, ale současně nesmíte předložit jejich návrh.
Když Komora občas uvádí kolik soutěží se koná v zahraničí a kolik u nás,
pak obvykle nerozlišuje právě tyto případy soukromých investorů a čistě veřejných zakázek,
které obojí háže do jednoho pytle.
- Pamětníci si vzpomenou, že architektonické soutěže dříve nebývaly propojeny se zadáním prací na dalších stupních projektu a
ÚOHStakovému spojení do jediné "soutěže o návrh" také dlouho a i poměrnělogicky, vzdoroval.
- Výběr vyzvaných do "užších soutěží o návrh" se pak odvíjí od minulých referencí a případně také od nabízené projekční kapacity. Obojí ale není správné, přestože se to tak na první pohled nezdá:
- Ad reference:
Každá soutěž je samostatný problém, není to pokračování jiných předchozích projektů. Proto každý takový sprint má začínat znovu od nuly, není to štafeta, ani jiný rozřazovací turnaj na pokračování. Rovněž kvalita referencí bývá dosti sporná a touto metodou posuzování minulých "úspěchů" ještě před samotnou soutěží, se tato počáteční spornost postupně překlápí v uměle vytvořenou kvalitu a to na úkor jiných, možná i nesporných ale vpodstatě náhodně nevyzvaných.
- Posuzoval snad někdo reference J. Utzona předtím, než podal návrh na Sydney Opera H., nebo R.Piano+R.Rogerse před tím, než navrhnuli Centre G. Pompidou? Žádné významné tehdy ještě neměli. Pokud by se tak dělo, asi by tyto ani tisíce dalších staveb nevznikly tak, jak je dnes známe, ale spíše by připomínaly tuctovou poválečnou mezinárodní architekturu, protože porota by výběr architekta předurčila, na základě jeho starších projektů.
- Ad kapacita:
Nabízená projekční kapacita ateliérů rovněž nijak nesouvisí s výslednou kvalitou architektonického řešení, což asi ani vypisovatel nepopírá, neboť ten tím jen potvrzuje, že vlastně nehledá architekturu, ale jakéhokoliv "zpracovatele" projektu.
- Počet inženýrů (často jsou to externisté), x00.000 m2 podlahových ploch v posledních iks(x) letech ...apod.
To také není správné, protože číkoliv kapacita se dnes adaptuje podle velikosti zakázky a bez vyhrané soutěže ji pro nikoho nemá smysl držet. S rozpočtem vítěze si pak už vlastně může potřebnou kapacitu zařídit každý. Pokud nabízená projekční kapacita ani není tvořena přímo kmenovými zaměstnanci, tak je to nakonec celé prakticky nesmyslné,
protože titíž externisté, kteří jsou uvádění jako "tým" vyzvaného atelieru, současně pracují i na jiném projektu pro jiný, ovšem paradoxně již nevyzvaný atelier.
- takové soutěže by se pak nemusely a ani neměly jmenovat "architektonické", ale spíše jako nějaké "výkonově zpracovatelské s obrázkem návrhu stavby a katalogem úplně jiných, starších omalovánek" nebo tak nějak. Je smutné, že něco takového ČKA ještě podporuje a dokonce tím nepřímo napomáhá pěstování Švarc-systému, který se vláda snaží naopak vymýtit.
- Komora sama ve výčtu podmínek tzv. "regulérnosti" uvádí, že kontroluje, zda soutěžní podmínky
"..zajišťují práva na rovný a nediskriminační přístup.."
- samotný fakt, že soutěže se nemůže/nesmí zůčastnit jiný, než vyzvaný atelier, Komora vůbec nepovažuje za diskriminaci. Zřejmě se tady neshodneme na tom, co znamená slovo "diskriminace".
- soutěž na výzvu z veřejných zdrojů je z pohledu nevyzvaných atelierů (rovněž daňových poplatníků) jednoznačně
"diskriminací", tj. znevýhodnění či újma osob vůči jiným
- z pohledu vyzvaných se naopak jedná o "pozitivní diskriminaci" (affirmative action), zvýhodňující pouze vyzvané ateliery (na úkor jiných)
- cituji:
"...zvýhodňování určité skupiny při pozitivní diskriminaci nutně diskriminuje ostatní skupiny obyvatel ... mnozí poukazují na chybná východiska takovéto politiky..."
- zdá se tedy, že Komora podporuje tzv. affirmative action pro zbídačené a handicapované ateliery (s kapacitou 20+10+30 (exter.?) ings.),
u kterých je podle názoru Komory ve veřejném zájmu, aby byly podpořeny, tj. zvýhodněny oproti ostatním architektům, soutěží na výzvu
- kritika arch. soutěží na výzvu již rezonuje nejen mezi samotnými architekty, ale i jinde (viz. texty od
R.Švácha, V.Girsa, A.Gebrian a další, kde se často poukazuje na neuspokojivé výsledky arch. soutěží, v důsledku uzavřených/neotevřených soutěží)
- Pouhá "výzva" k účasti v soutěži by snad ještě byla někdy obhajitelná (vlastně nevím kdy),
ale současné neumožnění podat návrh také jiným architektům
a to
za stejných soutěžních podmínek (úhrada práce),
už je jednoznačnou
diskriminacía tu by Komora podporovat jistě neměla.
- Přesto ČKA tuto formu soutěží označuje za regulérní, podporuje je a dokonce o tom neváhala vydat prohlášení
u příležitosti návrhu na přestavbu vstupní haly Hlavního nádraží v Praze.
Připomínám, že vítězem se stalo jedno dánské studio.
- obr. vlevo: Hlavní nádraží v Kodani (Copenhagen Central Station), proč toto foto? čti dále..
- obr. vpravo: namátkově tři příklady ze zahraničí. S touto orientální
eco-decorací se teď roztrhnul pytel.
- abych se zase nemusel s nikým dohadovat, tak zde raději ani neuvádím vítězný návrh na Hlavní nádraží v Praze,
vydiskutovaný specialisty na architekturu z investičního oddělení eisenbahnu v jistě velmi náročném soutěžním dialogu, ale určitě ho sami znáte
- obr. vpravo níže je také výsledek jedné "užší" soutěže (poznáte sami)
vizualizace převzaty z veřejných zdrojů, neupraveny, autoři jsou uvedeni, zveřejnění je ve veřejném zájmu, pro účely odborné polemiky a pouze pro okruh členů* ČKA, + na obr. vpravo je mchd. zachycen i můj vlastní projekt
- Neumím si představit, že by
Dánská komora architektů vydala prohlášení,
že plně podporuje výzvu českému architektovi a dvěma dánským, na návrh přestavby hl. nádraží v Kodani,
za současného
zákazu účastnit se všem ostatním dánským architektům.
Nota bene, pokud by pak výsledkem soutěže byl návrh českého architekta na zbourání části nějaké dánské národní památky.
- Komora, svůj postoj k soutěži na Hlavní nádraží v Praze,
pak naprosto typicky vysvětluje i ve svém "uvedení na pravou míru" vyjádření prof. Rostislava Šváchy k soutěžnímu dialogu
více zde..,
kde Komora, jako vždy s nevstřícností vůči členům* ČKA sobě vlastní,
dokázala najít
všechny dobré důvody, proč bránit veřejnost před architekty, ale žádný naopak.
Člověk si pak nutně klade otázku: Čí ZÁJMOVÁ samospráva Komora vlastně je a čí ZÁJMY vlastně hájí, architektů nebo jejich klientů?
- Právníci placení Komorou, by však měli být loajální především, pouze a výhradně ke svým klientům,
kteří jsou architekti, ale již ne ke klientům architektů a to ani v nejmenším případě, nikdy.
- organizátor této sbírky se všem členům* zaručuje, že advokátní kancelář najatá na podporu onlineVH* bude
maximálně loajální pouze a jedině vůči vám, členům* ČKA a nikomu jinému!